Dovolená na Maltě, 1. díl

Kam poletíme?

V dubnu, když jsem měnila práci a bylo jasné, že budeme mít v nové práci celozávodní dovolenou, jsme s přítelem začali řešit, kam bychom se tak mohli podívat.

Mallorca, Malta, Malaga, nebo třeba Santorini a další ostrovy v Řecku.. Když jsme našli skvělou cenu letenky, ztroskotali jsme na ubytování, které bylo mnohem dražší, než jsme čekali. A nebo naopak – když jsme našli cenově dostupné ubytování, byla cena letenek příliš vysoká.

Pozvolnou eliminační metodou jsme došli k závěřu, že pojedeme na Maltu.

Rychlá domluva a můžem jet

Nakonec se mi přes vyhledávač letenek podařilo najít přímé letenky z Norimberka na Maltu za vcelku příznivou cenu, oproti ostatním možnostem (například odlet z Prahy…). Letenky byly koupené po bleskurychlé domluvě, čímž nám zbývalo zařídit ještě ubytování, které jsme rezervovali podobnou rychlostí.

V podstatě jsme si během hodiny vyřešili naší letní dovolenou.

Poslední věc co zbývala, byla cesta z Prahy do Norimberka. Díky promo akci jedné autobusové společnosti jsme se dostali tam a zpět za poloviční ceny, oproti klasickým cenám.

Hurá na výlet!

Cestu jsme zahájili brzy ráno z autobusového nádraží Florenc v Praze. Měli jsme sice drobné zdržení, ale přes naší dostatečnou časovou rezervu jsme stihli i krátou prohlídku centra Norimberku, společně s naší oblíbenou zmrzlinovou turistikou.

Vzhledem k plánovanému času příletu kolem 22:00 jsme si ještě v Německu nakoupili drobné zásoby jídla na večeři.

Po drobném zpoždění autobusu nás čekalo další nemilé překvapení – zpoždění letu cca o hodinu. Celá cesta se nám tak prodloužila o cca 2hodiny.

Závěr našeho letu provázel téměř trojitý potlesk cestujících po přistání (v letadle byla slyšet čeština úplně všude).

Přílet a setkání s realitou na Maltě

Nabití teoretickými znalostmi z různých cestovatelských blogů, diskuzí a skupin jsme si zakoupili týdenní neomezenou jízdenku na MHD a statečně vyrazili na autobus.

Hledali jsme autobusové spojení do našeho hotelu a do naší diskuze se vložili dvě Slovenky s tím, že už tam nějakou dobu čekají na autobus, který prostě nepřijel.

Lehce jsme znervózněli, protože poslední autobus jel kolem 23h večer.

Začali jsme okamžitě hledat alternativu, v tu ránu se odnikud přiřítil autobus 119, který vůbec nejel dle jízdního řádu (legendy o maltské MHD opravdu nelhaly). Bleskem jsme zjistili, že i ten nás odveze k hotelu a rychle nastoupili. Po čekání ve 30°C nás čekala facka v podobě vyklimatizovaného autobusu na (maximálně) 19°C.

Po lehce punkovém příjezdu na hotel nás čekala další bojovka, a to dozvonit se na recepci a placení prostřednictvím platebního terminálu. Po konzulaci se 3 různými osobami se cca po 20 minutách povedlo terminál zprovoznit a platbu provést.

Unaveni a uvařeni jsme padli a usnuli.

První den na Maltě

Snídaně proběhla na balkóně s výhledem na pláž (což bylo fakt super!). Po snídani jsme vyrazili na pláž – přešli jsme přes silnici a už jsme byli doslova v moři.

Slunce pálilo už od rozednění a díky tomu jsme se mohli vydat na pláž brzy ráno, asi kolem 8h. V tuto dobu jsme na pláži byli skoro sami. I když kousek od pláže byl nákladní přístav a „parkoviště“ malých soukromých člunů, ničemu to nevadilo, byl tam klid a svěží mořský vzduch.

Asi kolem 10h se pláž začala plnit, tak jsme sbalili naší výbavu a jeli na výlet. První zastávka byla rybářská vesnička Marsaxlokk, kde u pobřeží probíhaly trhy (suvenýry, látky, klobouky, šperky,..) a byl tu i několik restaurací oddělených jen jinými typy židlí, stolů a slunečníků.

Ceny byly dost různé (našli jsme restauraci s jídlem i za 20€). Nám se podařilo najít restauraci s „promo akcí“ na tourist menu – předkrm (maltézský salát, rybí polévka nebo bruschetta), hlavní chod (místní ryba s hranolky nebo krevety) a sklenice místního vína. Cena tohoto menu pro jednoho byla 9.50€.

Rybářská vesnička Marsaxlokk

Prošli jsme zbytek trhů, doprohlédli vesničku a vydali se na zastávku MHD a chtěli jet směrem Tarxien Temples.

Při čekání na autobus si přítel vzpomněl, že by si rád dal vychlazené pivo, na které se nám podařilo zapomenout. Po shlédnutí jízdních řádů jsme si řekli, že fakt máme čas a že to stihneme. Ušli jsme asi 10 kroků a za námi se přiřítily dva autobusy, které přijely naprosto mimo jízdní řád. Pivo jsme obětovali a doběhli autobus (bůh ví kdy by jel další… – další důkaz, že člověk musí být připraven nasednout do čehokoliv co má tvar autobusu).

Tarxien Temples nás mile překvapily. Dochovalé pozůstavky chrámu byly přikryty plachtou, která v odpoledním slunci poskytovala příjemý stín.

Místo nás překvapilo nejen svou rozlohou, ale i příjemnou cenou vstupného (asi 5€ na osobu) a informačními cedulkami se zajímavostmi a historickými fakty.

Tarxien Temples

 

Další zástávkou byla Ghar Dalam Cave (zastávka Dalam). Jedná se o muzeum s kostrami vykopaných pozůstatků historických zvířat, které byly objeveny v jeskyni. Před vstupem do samotné jeskyně (po cestě od muzea) byl výhled na historické ruiny původních domků a opevnění.

Jeskyně poskytuje příjemný úkryt před spalujícím sluncem. Důležitá místa byla označena informačními cedulkami, na kterých byly vypsány zajímavé informace o složení půdy a historických nálezech.

Ghar Dalam

Cestu nazpět jsme si ještě prodloužili o posezení u kostela „Church of Our Lady Sorrows“. Autobus byl totiž totálně plný a jízda v něm byla spíše utrpení a svým způsobem i posilování (drželi jsme se pevně tyče, abychom nespadli – řidiči se tu s tím moc nemažou). Poté jsme vyrazili ještě jednou na zastávku s tím, že se k hotelu popovezem. Po pár minutách čekání jsem ale zjistila, že jsme od hotelu asi jen max 400 metrů pěšky a nacházíme se naproti „naší“ pláží. Na autobus jsme se tedy vykašlali a tento úsek statečně došli pěšky a po cestě jsme se ještě občerstvili zmrzlinou.

Church of Our Lady Sorrows

Zkušenosti z prvního dne

MHD na Maltě funguje „na znamení“. Autobus si musíte odchytnout máváním a při výstupu musíte zmáčknout STOP a dostatečně důrazně se postavit ke dveřím a ještě se u toho pevně držet – pár řidičů asi překvapilo, že zrovna TADY je zastávka.

Také, pokud je zastávka obsazená jiným autobusem, který nejede tam, kam chcete jet, doporučujeme číhat na autobus a vlézt skoro do silnice, aby zaregistroval, že chcete jet. Na vlastní oči jsme viděli, že pár jedinců toto neudělalo a autobusák to prostě projel, lidi na zastávce jen máchali rukama.

Cestování ve 35°C není úplně pohodlné, pokud chcete Maltu jen procestovat a nemáte v plánu se moc koupat v moři, bude asi lepší vyrazit v pozdějších měsících, kdy nejsou teploty tak vysoké.

MHD na Maltě, zdroj Flickr.com

Na Maltě nás čekají ještě další 4 dny, takže „to be continued“ v dalším článku.

Vložit komentář

Můžete použít tyto HTML tagy:

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>